Smyslohraní má smysl

Smyslohraní nebo-li Sensoryplay má mnoho podob. Pojďme je společně objevit a zjistit, co našim dětem může přinést. 

Boxy, ve kterých jsou různé materiály, hmoty a figurky a děti si v tom mají hrát pomocí různých nástrojů, znáte Smyslohraní? Kde se hraní v senzorických boxech vzalo a k čemu dobré? Na to se v tomto článku zaměříme a představím vám pomůcky, které k těmto aktivitám patří. 

A jak jsem se k hrátkám se smyslovým materiálem dostala já? Jsem vizuální typ a pamatuji si dobře obrázky, takže když jsem jich pár na sociálních sítích viděla, začalo mne to čím dál více zajímat. Časem jsem s dětmi vyzkoušela různé smyslové hry a ukázalo se, že to má pro ně velký význam.

Vy už pojem smyslohraní určitě znáte, ale možná chcete mít větší přehled o materiálech a způsobech hraní. Pojďme na to.

Sensoryplay probouzí smysly

Smyslohraní – Sensoryplay nebo také Messyplay zahrnují přelévání, přesypávání a přemísťování různých surovin a předmětů, při čemž dítě rozvíjí své smysly. Sady, se kterými se pracuje se dají dnes už běžně koupit, často i za nemalé částky, nebo si je nadšenci do Sensoryplay vyrábí (lépe řečeno sestavují) sami z velice různorodých materiálů. Doslovný překlad Sensoryplay zní Smyslová hra, častěji se používá Smyslohraní nebo Smyslohrátky.

Se smyslovými boxy se pracuje ve specializovaných herničkách, na kroužcích, workshopech, lidé si vyměňují nápady na sociálních sítích a sdílejí fotky a videa různých aktivit. Je to zkrátka veliký trend. V tomto článku Vám ukážu, jaké materiály jsou pro děti nejvhodnější, jaké pomůcky se dají používat a jak na smyslohrátky ekologicky i ekonomicky.

Hrajte si se smyslovými materiály

Název Smyslohraní je volným překladem Sensoryplay, doslovně je to Smyslová hra. Slovo Smyslohraní používá firma Mámy v rejži jako svůj název, pro který si nechala zhotovit ochrannou známku. Název Smyslohrátky ja alternativou pro ty, kteří chtějí mít svůj kroužek nebo název produktu, který využívá principy Sensoryplay. Oblíbenost Sensoryplay podpořila doba covidová, jelikož děti nemohly normálně na pískoviště a do bláta a a obzvlášť ve velkých městech a v malých bytech lidé hledali nejrůznější způsoby, jak děti vytržené z kolektivů, doma zabavit. Inspirace je samozřejmě ze zahraničí, ale princip je hra se sypkým, pevným i tekutým materiálem, kterou děti milují odjakživa. 

Zábavné i ekologické smyslohraní

A právě ta různorodost materiálů mne zaujala natolik, že jsem udělala průzkum a připravila jsem přehled matriálů a pomůcek pro smyslohraní. Objevila jsem také novinky v oblasti rozvoje smyslů z hlediska kognitivní psychologie. V jiném článku se zaměřím na aktivity, díky nimž podpoříte celistvý vývoj svého dítěte. Smyslohraní je velmi přínosné pro rozvoj smyslů a začaly mne hodně bavit s mými dvěma chlapečky. Nyní chystám vlastní sady a připravuji workshop, který bude mít možnost navštívit na Den Země na Ekofestu v Malešickém parku v sobotu 20.4. 2024. Smyslové boxy, které budu používat budou jen z udržitelných materiálů a tématem bude můj oblíbený Podmořský svět.

Jak zapojit více smyslů a dobře se bavit

Smyslohraní nemá být t jen o zraku a o hmatu, čím více smyslů děti zapojí, tím více se dovedou na aktivitu soustředit a obrazy z ní jim zůstanou v živé paměti. S oblibou jsem začala v kinetickém písku používat esenciální oleje, nebo si hraji se zvuky apod. Experimentování s materiály a prostor pro fantazii je nekonečný. K hraní můžete pouštět relaxační nebo vážnou hudbu a podpořit tak vybrané téma a tempo hry.

Pojďte si hrát zábavně, smysluplně a hlavně v pohodě a bez nervů. všechny víme, že mámy potřebují zabavit děti více, než úklidové pomocníky…

V Sensoryplay nalezneme také prvky Montessori pedagogiky, jelikož se pracuje s pinzetami, kleštičkami, lžícemi a dalšími pomůckami pro trénování jemné motoriky. Tyto činnosti podporují  nácvik úchopu nůžek i tužky.. 

Smyslohrátky podporují trpělivost i kreativitu a působí relaxačně a antistresově. Ne každá herna ale dětem umožní například ponořit ruku do rýže nebo do písku, metodika a pravidla se různí podle toho, jaký lektor s dětmi pracuje. 

Vytvořila jsem seznam materiálů, které můžete bez obav používat a popíšu také možnosti, jak se dají kombinovat. Specialistka na sestavování sad pro Sensoryplay je Jana Šolcová, která píše na toto téma knihu. Na jejích stránkách naleznete už nyní e-book, který se Sensoryplay věnuje od A do Z, včetně výroby vlastní barevné rýže.

Skvělé smyslohraní je také třeba vaření a pečení, s tou výhodou, že výsledek se dá většinou beze zbytku sníst 😂 

Dbát na bezpečnost je nezbytné, hlavně když malé děti ještě vše strkají do pusinky. I toto hledisko budu zmiňovat u některých materiálů. Další hledisko je dostupnost, ekologická a etická zátěž a samozřejmě  estetičnost.

A na co všechno si se smyslovými materiály hrát?

Děti si díky připraveným boxům mohou hrát na cokoliv. Každé téma převedete do smyslohrátek díky dostupnosti materiálů. Stačí osvojit si principy a pravidla této hry. Je to jednoduché, co je v boxu, zůstává v boxu. Každá nádoba má svůj účel a každý materiál někam patří. Svoje požadavky vždy dětem sdělte dříve, než jim dáte nástroje a pomůcky do rukou.

Hraní může mít omezenou dobu, pokud máte nějaké časové bloky ve školce či v družině, doma můžete dětem nechat více volnosti. Zachovejte klid a nestresujte se z nepořádku, raději si činnosti pořádně naplánujte a buďte připraveni na různé scénáře. není nic horšího než krásná příprava ale ve výsledku tlak na děti, aby nedělaly žádný nepořádek, ten ke hře patří. Děti ale vedeme k zodpovědnosti a pomoci druhým.

My si kromě hraní na ZOO, na Safari, na prales nebo na moře rádi přehráváme scénky s oblíbených filmů. Mám velmi akční dítě, kterému i přes svou počáteční představu pouštím některé filmy a tohle jsou ukázky, jak syn poté scény vytváří podle nich a přehrává scénky, díky čemuž všechny načerpané informace zpracovává. Zvědomujeme si tak různé momenty, co bylo a nebylo hezké, jak se která postava zachovala a jak to celé dopadlo. Dost se u toho nasmějeme 🙂 Nad tímto textem je scénka z filmu Příběh žraloka, kde Oscar a jeho kamarádi čistí velrybě velmi špinavou tlamu. Je to myčka na velrybu 🙂 Níže je obrázek první scénky z Mimoňů, kdy jim jejich velký pán T-rex jaksi omylem spadl do sopky 🙂

Nejen u smyslohraní, ale i u dalších hravých aktivit s dětmi se zeptejme sebe sama nahlas:

Čím to dětem prospívá?

Co se tím děti učí?

Neděláme to jen pro zábavu a zabavení, v jaké oblasti je to přínosné?

Samozřejmě že někdy budeme dělat věc jen pro zábavu, ale nemusíme kvůli tomu nakupovat hromady materiálu. Použijme to, co najdeme doma, zbytek se dá vyrobit z papíru ať už pomocí pappermaché nebo jen z kartonu 🙂

Chceme dětem přinášet hodnoty a často je edukujeme o ekologii, přírodě, zvířatech, ale zkusme se také ohlížet na to, jakou cestu mají věci, které nakupujeme jako pomůcky. Nevyrobily je lidé za minimální mzdu, jejichž kvalita života je tím nižší, čím více se tento druh zboží spotřebovává? Objednává prodejce zboží od dodavatelů, kteří porušují etický kodex? Více na toto téma v dalším článku, nyní už konkrétní materiály k hraní:

Seznam materiálů a pomůcek pro smyslohraní:

1. 1. Boxy, lavory, podnosy
   2. Dělící tácy, rámečky, výseky
   3. Rýže, cizrna a jiné
   4. Písek a kinetický písek
   5. Modelíny a hmoty
   6. Mokré Sensoryplay 
   7. Zvířátka -srovnání plast/guma/3dtisk
   8. Razítka, válečky a otiskávací kmeny
   9. Kamínky a tvary z pryskyřice
   10. Materiály, kterým je lepší se vyhnout
   11. Pomůcky pro přemísťování
   12. Světelný box

(Nebudu zmiňovat pomůcky k svítící desce a stavebnice, ale mám pro Vás překvapení, které taky svítí.)

K doplnění tematického hraní se často využívají různé kartičky. Například ke zvířátkům mohou děti přiřazovat jejich stopy nebo se dozvídat zajímavosti. Pečlivě vytvořené karty, nejen s krásnými autorskými obrázky, ale takové, u kterých si můžete být jisti přírodovědnou správností najdete na stránkách Příroda do kapsy.

1. Boxy, lavory a podnosy pro smyslohraní

Úplný základ pro všechny hrátky je nádoba, ve kterém se smyslohraní odehrává. Nejprve se můžete podívat, co už máte doma a zkusit první hraní třeba v plechu na pečení, nebo lavoru na prádlo, alespoň tak zjistíte, jak moc děti takové aktivity baví. Když tomu společně s dětmi propadnete, můžete pořídit speciální stolek s nádobami, například v IKEA mají stolek Flisat se dvěma boxy. Často se děti umisťují i se smysloboxem do bazénku, který už doma možná také máte. Když budete kupovat velký lavor nebo box, dívejte se na jeho pevnost, úpravu proti poškrábání, stabilitu a ideálně recyklovatelnost.

Skvěle posloužit může taky plech na pečení nebo hlubší dřevěný podnos, nebo dokonce kartonová krabice. Dají se také použít například zalaminované podložky s obrázky, které mohou děti hledat pomocí štětců. Samozřejmě, laminace je také plast, ale určitě tím ušetříte alespoň plastové figurky nebo formičky, často dovážené trajektem přes půlku světa…Ideální je vyhnout se i mikroplatům, jelikož otěrem levného plastu mohou nepochybně vznikat, určitě je ale dobré najít si svou cestu a nestresovat se tím, co nedokážeme ovlivnit.

2. Dělící tácy, rámečky, výseky pro smyslohraní

Dělící tácy a misky se hodí na třídění materiálu, například podle barev nebo druhů (Čočku do misky, hrách do ošatky holoubci :-)). Tohle je jedna z dalších přidaných hodnot smyslohrátek, děti se učí třídit a uklízet materiál.

Misky na oříšky a pochutiny možná už doma máte. Můžete se podívat do nejbližších domácích potřeb nebo si vyrobit takovou misku z kartonu či technikou kašírování. Další možnost je objednat si organizér vyrobený z překližky, postačí ale i čisté platíčko od vajec nebo několik obyčejných misek.

Existují také různé výseky ze dřeva, do kterých se dá materiál sypat. Vypadá to moc hezky a děti se učí vnímat rozmanité tvary.

3. Rýže, cizrna a jiné smyslové materiály

Rýže na Sensoryplay se dá obarvit doma, není to žádná věda, stačí k tomu sáček, potravinářské barvivo a bílý ocet. Jak na to přesně a jaké další materiály jsou vhodné k barvení se dozvíte například v e-booku Jany Šolcové. Cizrna může představovat oříšky pro veverku, nebo může být prostě materiálem, který při přesypávání dělá hezký zvuk, zkuste využít kovový trychtýř nebo sítko na špagety, uvidíte, co proteče a co v sítku zůstane 🙂

Možná se obáváte, že budete muset tohle všechno uklízet, ale nebojte se, děti umí s těmito materiály zacházet velice zodpovědně a učí se tím přemýšlet a předvídat i zvědomovat si, kde se nachází jejich ruce, paže a jak daleko jsou od nádob. Je to velice dobrá zkušenost a tyto dovednosti se v životě hodí, například dokonce při řízení automobilu nebo při řadě sportů. Mnoho procesů probíhá na podvědomé úrovni. což je velmi cenné pro přirozené učení.

4. Písek a kinetický písek

Jemné sypké materiály máte také už doma, je to mouka, krupice, sůl a další…Když je dáte do správného poměru s olejem, vznikne kinetický písek, který má ve smyslových hrách spoustu využití.

Domácí kinetický písek si můžete vyrobit tak, že suroviny smícháte v tomto poměru: 4 hrnky hladké mouky, 1 hrnek dětské krupičky, 1 hrnek jemného písku (já měla z pláže, ale nemusí být vůbec), 2 hrnky oleje. Přidejte lžičku esenciálního oleje, krásně voní třeba pomeranč 🙂

5. Modelíny a hmoty

V Sensoryplay se používají zejména pro různé otisky ať už pomocí razítek, válečků nebo jiných tvarů. Otisky stop jsou velice populární, děti rády zkouší, jak bude vypadat kolejnice od kola nebo stopa zvířátka či dinosaura. Bílá modelína může napodobovat sníh, takže může vzniknout malý sněhulák, sněhové iglú nebo různé stopy ve sněhu. Při nákupu těchto hmot čtěte vždy složení, velice často obsahují plasty a to určitě pro své děti nechceme. Ideální hmota pro tvoření je taková, kterou mohou děti bez rizika třeba nakousnout. Určitě bych jim neříkala, že je jedlá, ale nespoléhala bych na to, že ji neochutnají. 

Domácí plastelínu mám už také vyzkoušenou, podle tohoto receptu: 150g hladké mouky, 75g soli, 2PL octa, 1PL oleje, potravinářské barvivo, esenciální citrusový olej dle vlastního vkusu, cca 3 dcl vody. Nejprve smícháme mouku se solí. V přichystané vodě rozmícháme ostatní suroviny a nakonec do vody přidáme i směs mouky se solí. to celé vložíme na pánev a za mírného ohřevu (střední plamen) neustále mícháme. Trvá to poměrně dlouho, musíme počkat, dokud se hmota nepřestane lepit na pánev. Nakonec už jen otáčíme jakýsi bochník a dáváme pozor, aby se nepřichytil. Po vychladnutí doporučuji ještě vychladit v lednici a poté lze hmotu použít na modelování.

6. Mokré Sensoryplay 

Děti vodu milují, některé věci na ní plavou, jiné se mohou ponořit. Vodu můžeme přelévat, do vody můžete dát skleněnky, mušličky, kamínky. Můžete experimentovat s potravinářskými barvivy, vyzkoušet kapátka, nálevky, různé malé nádoby, na sklenice můžete zkusit hrát, do vody můžete ponořit zvířátka a sledovat, jak pod vodou vypadají různé věci. Pod průhlednou nádobu můžete opět vložit obrázek nebo třeba zrcadlo. Nechte děti vyrábět lodičky z přírodnin nebo oříšků a nechat je plavat na hladině, fantazii se meze nekladou.

7. Zvířátka ve smyslové hře

Zvířátka jsou krásnou hračkou a kdo by nechtěl, aby se děti hravou formou neseznamovali s přírodou. Zvířata mají rádi na všichni na světe, ale bohužel si je také často přejeme vlastnit a to minimálně v podobě množství plastových figurek. Můžeme se trochu snažit a vyhledávat aspoň v EU vyrobené figurky, nebo se podívat na složení a preferovat recyklovatelné, recyklované nebo kaučukové kousky. To je však zatím docela fikce, kaučuková máme spíš kousátka pro miminka a batolátka, no alespoň, že tak.

Dřevěná zvířátka se pro smyslohraní tolik nepoužívají, ale přeci jen tu jedna alternativa je. Možná mi namítnete, že tady jde ta estetika do kytek, ale mám na mysli 3D tisk. Ne, není to plast, ale skutečně rozložitelný materiál z rostlinných škrobů. V minulém článku jsem zmiňovala problematiku rozložitelného igelitu, ale toto je jiný případ. Na kompost bych si komplement 3D tisku nedala (proč taky, když je tak užitečný), ale je plně odbouratelný a absolutně nezávadný. Je tu ta nevýhoda, že se nedá tisknout v reálných barvách a tisky jsou tak nejčastěji jednobarevné. Kouzlit se s tím ale dá a podporovat fantazii s těmito figurkami můžete naprosto dokonale.

8. Razítka, válečky a otiskovací kmeny

Díky razítkům a pomůckám s rasty a výstupky mohou děti vytvářet různé otisky do plastelín nebo do kinetického písku. Materiál, ze kterých jsou vyrobeny tyto pomůcky je většinou silikon nebo 3D tisk. Existují už různé válečky nebo míčky, na kterých jsou tvary různých stop nebo rostlinek, takže se dá zdobit pomyslná krajina a děti mohou naplno vnímat tematické dekory. Otiskovat mohou také zvířátka a doplňovat tím stíny nebo fantazijní scenérie.

9. Kamínky a tvary z pryskyřice pro smyslohraní

Epoxidová pryskyřice je zdravotně nezávadný materiál. Výrobky z ní mohou být opravdu nádherné, mohou se třpytit nebo dokonce svítit. Všechny malé kousky jsou zároveň hezky zalité a nedostanou se do kontaktu s dětskýma rukama. To považuji za výhodu, neboť není nic horšího, než třpytkové konfety v potravinovém řetězci nás všech. Při výrobě epoxidových výrobků sice vzniká řada nebezpečných látek, samotného výrobku se ale bát nemusíte. Je to něco, jako když se vyrábí mýdlo, rizika jsou hlavně pro tvůrce, ne pro konečného uživatele. Tvůrce či výrobce podléhá zákonům o likvidaci zbytků látek a nádob, takže záleží na tom, jak zodpovědně s nimi nakládá…

Výrobek z této pryskyřice můžeme vnímat jako velice tvrdý plast, je velice stálý, potenciálně z něj nevzniknou mikroplasty, ale tepelně není nezničitelný… Určitě není nutné při smyslohrátkách používat plastové drobnosti. Za nejdůležitější považuji vyhnout se drobným částem a zejména plastům, ze kterých vzniknou mikroplasty, než řeknu švec. Mnohem horší než epoxid je tedy jakýkoliv jiný plast nebo polyester například u textilních materiálů.

10. Materiály, kterým je lepší se při hraní vyhnout

Vodní perly jsou gelové kuličky, u nichž výrobci proklamují, že jsou bezpečné. Původně však nebyly určeny dětem. Jsou malinké a ve vodě několikanásobně zvětší svůj objem, což může být nebezpečné. Perly vysychají a zase se zmenší, takže se musí dávat pozor, aby někde omylem nějaká nezůstala, dítě ji nespolklo nebo nevdechlo – pak by se zvětšila a nastal by boj o život. Navíc jsou z polyakrylamidu, takže syntetické. Při výrobě v nich mohou zůstávat zbytky nezpolymerovaného akrylamidu, což je látka, která je neurotoxická! Já nevím jak vy, ale pro mne je to JASNÁ ZPRÁVA, skončili jsme…

 

Fazole

Vařené fazole jsou bezpečné, ale požití syrové fazole může ohrozit zdraví. Pozor tedy na ně.

Polyesterový materiál

Z polyesteru se vyrábí různé textilní doplňky, textilie, chlupaté kuličky nebo drátky. Bohužel tento materiál velice rychle podléhá opotřebení, děti mohou tento plast dokonce vdechnout nebo sníst. Umělý mech, barevné kuličky a bambulky nebo cokoliv podobného je lepší nahradit například rounem nebo skutečnou přírodninou.

Třpytky, glitry

Jo já vím, třpytky děti milují, ale opravdu je nutné je míchat do modelín a slizů? Ne není, když už nějaké třpytky, tak ideálně alespoň zalité v pryskyřici nebo třeba skleněné korálky.

Plastové miniatury 

Různé plastové drobnosti, „roztomilá“ zvířátka apod. Těžko se tomu brání? Zkuste si představit, jak se dostanou do potravního řetězce ryba-větší ryba-člověk. myslíte si, že je to fikce?

Pěna na holení

Potřebujete pěnu na holení na hrátky? Zkuste jako sníh použít sodu s vodou nebo napěnit mýdlovou pěnu na holení bez použití hliníkové tlakové nádoby. Modrá voda může být vytvořena z želatiny. Facebookové skupinky jsou opravdu plné skvělých návodů, vyberte si ty, které jsou ekologické. Nejlepší smyslohrátky uděláte z toho, co už máte v kuchyni.

11. Pomůcky pro přemísťování smyslových materiálů

Také už je většinou máte v kuchyni, jsou to různé lžíce, kleště, naběračky, cedníky, trychtýře atd. dále můžete využít různé štětce, kartáčky, kapátka, stěrky. Cizrnu a rýži od sebe oddělíte sítkem na špagety; jemné sítko se hodí na oddělení rýže nebo čočky od písku. Na kinetický písek žádná sítka ani štětce nepoužívejte, jenom všechno zalepí. Z kuchyňských potřeb se hodí také válečky na těsto a různé formičky a vykrajovátka. Když nemáte vhodné válečky na hraní, stačí kousek opracované tyče od smetáku.

12. Světelný box pro smyslohrátky

K smyslohraní se používají také světelné tabulky, na které se dá vysypat mouka a do ní ukrýt obrázky. Dále se pracuje s průsvitností folií i plastu. U dětí vzbudíme tímto způsobem zájem o hru s písmeny a čísly. Existují i různé magnetické sady s průsvitnými žetony nebo stavebnice. Nebudu se do toho hluboce pouštět, jen Vám dám jeden tip. Pokud doma nemáte světelnou tabulku, kterou byste obalily do igelitu, úplně v klidu si vystačíte s průhlednou krabicí, která má víko a s jakýmkoliv osvětlením na baterky, které můžete vložit dovnitř 🙂

Tipy pro přípravu a úklid senzorických boxů

Jako první je tu téma, se kterým chceme děti seznámit. Podívejte se na inspiraci, jak téma s dětmi zvládly kolegyně. Množství inspirace naleznete ve facebookových skupinkách nebo ve zmiňovaném e-booku. Poté se podívejte na pomůcky, které už máte a co nabízí vaše kuchyně. Doporučuji udělat raději více boxů/nádob a do každého oddílu dát jen takové materiály, které jdou opakovaně roztřídit a oddělit od sebe.

Plánujte také s ohledem na svůj čas a na možnosti dětí de umazat. Mokré a špinící aktivity si můžete naplánovat na ven a do úklidu vždycky zapojte také děti – je to pro ně další možnost učení. Když dětem řeknete, že vás příprava stála nějaký čas a mnohdy jim materiály nosíte také z domu a k tomu přidáte motivaci na příští tvoření (třeba podle tématu, které vymyslí tentokrát ony), určitě s úklidem velice rády pomohou. Můžete děti také zapojit do samotné přípravy, třeba tak, že s nimi vytvoříte kinetický písek nebo další hmoty podle receptů. Podpořte v dětech samostatnost a plánování.

Kinetický písek je mastný a často zanechá stopy od oleje. Nikdy ho neomývejte hned vodou, ale nejprve důkladně zameťte, oklepte, otřete hadříkem. Bazének od písku můžete také vysát, stačí na vysavač nasadit jemnou ponožku a připevnit ji gumyčkou, pak přebytečný písek jednoduše vrátíte do nádoby.

Pojďte si hrát!

Milé maminky a paní učitelky, teď už znáte vše potřebné. S nadsázkou a s lehkostí se ponořte do světa Sensoryplay. Každý okamžik je nová kapitola velkého dobrodružství smyslů. Připravte dětem pomůcky a pracovní místečka a pak už jen užívejte hravý svět vašich malých objevitelů!

Radost v dětských očích je zaručená a nebojte, nemusíte nakupovat hromady pomůcek. Ani to nedoporučuji, protože čím více se všechno třpytí a je lákavé, tím více se to časem ojí. Dnešní děti je čím dál těžší motivovat a naplnit jejich potřeby. Podle mě je určitá střízlivost a návrat k jednoduchosti, přírodním materiálům a scenériím na místě. Děti milují zvířata, květiny, přírodu a často si vystačí s klacíčky, kamínky a mušličkami, nepotřebují hromadu plastových hraček a ani všechny druhy boxů Sensoryplay. Je lákavé vše ovládnout a zmocnit se všeho, co můžeme mít, ale také je fajn si uvědomit, že nic z toho nemusíme a ve výsledku nám ke štěstí stačí málo.

Věřím, že si s dětmi najdete svoje favority a možná díky tomuto článku objevíte nápady, které vám pomohou trávit společný čas kreativně s minimálními prostředky a přesto s naplněním smyslových i estetických potřeb.

Přeji Vám krásné dny a nezapomeňte, kdo tvoří, ten se nenudí 😉