Stačí jen chtít…
Muchlat, tančit a hrát si, puf a je tu obraz 🙂
Náhoda není nehoda
Velkým pomocníkem v překonání výtvarných ostychů a nejistot je NÁHODA, je úžasná, NĚKDY JE TO LÉK A NĚKDY VELKÝ KOMIK.
S oblibou využívám výtvarné techniky, kde je náhoda v hlavní roli. Nezaručí to spokojenost všech dětí, ale jedná se o techniky, které se mohou povést každému, kdo jenom trochu chce. A KDYŽ SE TO NEPOVEDE? NEVADÍ, MŮŽE ZA TO NÁHODA 😆 .
Vybrala jsem pro vás několik výtvarných technik, které zvládne opravdu každý. Děti se v nich mohou projevit, dát prostor náhodě i fantazii zároveň.
Nejen o tom, jak neudusat dětskou kreativitu jsem psala v jednom předešlém článku, na který se můžete kouknout zde>>
1) Malba kuličkou
Tato technika má tu výhodu, že je vhodná i pro nejmenší děti (od chvíle, kdy nespolknou skleněnku). Dá se však využít také u školáků, kteří by chtěli improvizovat dílo Jacksona Pollocka (To je ten americký malíř, který si řekl, že napodobovat skutečnost v době, kdy existuje barevná televize, je prostě pasé a začal tvořit abstrakce pomocí cákání a lití barvy na plátno).
K naší výtvarné hře potřebujete krabici (třeba od kancelářského papíru), několik kuliček (nejlépe skleněné šťouchací), barvy (tempery nebo akrylky) a papír, který se vejde přímo do krabice. Postup je velmi jednoduchý, do krabice vložíme papír, skleněnky namočíme do barvy a vložíme také do krabice. Nyní se zapojí pohyb, krabicí hrkáme, třeseme, třeba do rytmu nějaké hudby (klidně ji dětem pusťte). Namáčíme do různých barev a opakujeme pohybování, dokud se nám výsledek nezalíbí ;-).
2) Dekalk
Dekalk je vlastně otisk, můžeme otiskovat z různých ploch, nebo předmětů. EXISTUJÍ RŮZNÉ VARIANTY DEKALKU, DVĚ JSEM VÁM VYBRALA:
Otisk z kachlíku
Potřebujete houbičku nebo savý tampónek, kachlík nebo jinou hladkou podložku, klasickou čtvrtku a vodové (akvarelové) barvy. Kachlík potřeme barvami a tupujeme houbou. Na vzniknou barevnou plochu přitiskneme tlakem papír. Vodové barvy umožňují to, že se dle fantazie dokreslí motiv perokresbou – pomocí obtahování vzniklých skvrn. Protože se často stane, že otisk výjde zešikma, obstřihneme nakonec papír do požadovaného formátu.
Otisk provázku
Čtvrtku si přepůlíme na půl a to zohnutím, nebo můžeme vzít dvě čtvrtky A4, které budeme přikládat rožky na sebe. Namícháme barvu do kelímku – nejlepší je na to tempera či akrylová barva. Do kelímku vložíme provázek, který pomocí štětce obarvíme a vytáhneme (dáváme pozor, aby se nezašmodrchal 🙄 ).
Provázek nebo několik provázků klademe na papír. (osvědčilo se mi zadat dětem namíchání jedné barvy ve dvojici a domluvu s další dvojicí na výměnu, hlavně je potřeba hlídat množství barvy – stačí na dno kelímku!)
Na papír s provázkem přiložíme druhou polovinu. Pomocí rukou tlačíme na papír (vyžaduje spolupráci dvojic) a za tohoto přítlaku vytáhneme provázek. Opakujeme, dokud se nám kompozice nezdá dostatečná – zadávám, že maximum je 3x, pak už to bývá zkrátka přeplněné.
Otiskovat se dá samozřejmě téměř cokoliv a můžeme si hrát s tím, do jaké míry necháme působit náhodu, či se budeme snažit o určitou kompozici.
Koho by nebavilo zmuchlat papír do kuličky, jenomže my ho nevyhodíme a nebudeme se jím do ničeho trefovat (teda pokud chceme mít svou muchláž hotovu). Čtvrtku NÁHODNĚ pokryjeme vodovými barvami, opatrně ZMAČKÁME do kuličky, po chvíli rozbalíme a necháme uschnout. Po zaschnutí vzniknou na papíře vrásčité struktury, v nich SE DĚTI MAJÍ POKUSIT HLEDAT různá zvířata, obličeje a další motivy. Poté je perokresbou je zvýrazní. Podle takového obrázku je možné napsat příběh, nebo bajku, návod jak na to přidám zase příště ;-).
3) Muchláž
Věřím, že se tyto techniky ZALÍBÍ VÁM I DĚTEM A VZNIKNE MNOHO KRÁSNÝCH VÝTVORŮ. Možná vás popadne touha experimentovat, nebo mávnete rukou, že to všechno znáte. Ale také si možná připomenete, že v jednoduchosti je krása a že NÁHODA JE JEDEN Z NEJLEPŠÍCH POMOCNÍKŮ VÝTVARNÍKA.
Já mám tyto techniky ráda nejen kvůli jejich zábavnosti, ale také proto, že k nim nepotřebujeme hromady složitých a drahých pomůcek.
Výtvarka není vždycky na sto procent ekologická a vyžaduje určitou zkázu materiálů, ale v dnešní době mi to někdy připadá už moc o přemíře materiálů a tak se nejraději vracím ke starému dobrému umu a vyhýbám se obchodům s pomůckami pro tvoření…
Více o tom, jak jsem si našla svou cestu k tématu ekologie ve spojení s tvorbou, se můžete dočíst v mém příběhu tady>>
VÝTVARNÁ TVORBA má mít hlavně NÁPAD a PROCES, nenahradíme to tím, že doneseme kvanta drahých materiálů, moderních hmot a pozlátek.
Jak se tyto techniky líbí vám? Zkusíte s dětmi něco takového? Proč ano? A proč ne? Jsem na to zvědavá…
Napiště mi o tom, třeba ve skupince a já budu štěstím bez sebe 😉
Pokud chcete mít přehled o tom, co je nového na mém blogu, přidejte se na fb stránku tady>>
Výtvarnice, nekonvenční učitelka a máma. Podporuje další mámy, aby dětem dovedly ukázat cestu k výtvarným hrám a seberealizaci. Píše knihu pro děti a sdílí zkušenosti a tipy, jak na spokojenost s dětmi od narození do 12cti let. Zajímá vás můj příběh?>>